Markéta Plánková si v Půlnoční zpovědi zažije horor

Minulost se nevyhýbá ani Stele Skoumalové. Ta by jako psychoterapeutka mohla sama svým klientům vyprávět, co je to domácí násilí. Pro její představitelku Markétu Plánkovou to znamenalo prožít si jedno z nejnáročnějších natáčení celého seriálu Půlnoční zpověď.

Kopance, bití, tahání za vlasy a despotický manžel. To všechno musela podstoupit Markéta Plánková a ukázat divákům, jakou minulost měla její Stela Skoumalová. Na scénu tak nastoupil kaskadér, který herečku v koupelně tloukl hlava nehlava. „Naštěstí nemám takovou životní zkušenost ani vzpomínku na partnery, kteří jsou tak nízcí a slabí, že si musí zvedat sebevědomí týráním a bitím ženy nebo dítěte. O to těžší byla pro mě celá ta děsivá atmosféra natáčení,“ vzpomíná na okamžiky herečka a prozrazuje, jak se takové brutální scény točí. „Všechno jsme nejdřív museli nazkoušet, aby to vypadalo dobře na kameru a nedošlo ke zranění. Kaskadér byl naprostý profík, takže i když mě tahal za vlasy a mlátil hlavou o zeď a na zemi kopal do břicha, věděla jsem, že jsem v bezpečí,“ popisuje seriálová Stela, co všechno musela podstoupit a hlavně zahrát. „Náročné to bylo v tom, že nemůžete předstírat strach, pláč, slzy, soply u nosu a naprosté zoufalství. To jsem musela opakovaně prožívat několik hodin, aby scéna vypadala věrohodně. Pak jsem se dozvěděla, že ta scéna byla dost vystříhaná, aby to prý diváci zvládli. Myslím, že to je škoda. Lidi by měli vidět, jak takové domácí násilí může vypadat. Navíc si za tu scénu s Jardou zasloužíme Oscara,“ vysvětluje Plánková s lehkým úsměvem. A proč byl vůbec do této scény s Markétou obsazený kaskadér? Jediným důvodem bylo bezpečí herečky. „Vzhledem k vážnému tématu domácího násilí jsme raději do role bývalého manžela Stely obsadili kaskadéra Jardu Sticha, aby se Markéta cítila při natáčení komfortně a zároveň aby vše působilo autenticky,“ prozrazuje producentka a jedna z autorek seriálu Kateřina Bártů. „I když scéna vypadá dramaticky, Jarda se Markéty ani nedotkl. O vše se postaralo správné postavení kamery a střih! Každopádně si všichni oddechli, když bylo hotovo. Na place byli všichni ten den zamlklí a vážní, jak to vypadalo věrohodně,“ doplňuje režisérka a druhá autorka Půlnoční zpovědi Jitka Bártů.