Amnestie: Největší vězeňská vzpoura v historii ČSSR na plátně v novém filmu!

Emotivní thriller Amnestie o manipulaci, násilí a zradě přinese na plátna největší vzpouru ve vězeňské historii Československa. A spolu s ní i příběh tří párů, jejichž životy se prolínají na pozadí obrovských a rychlých revolučních změn v roce 1989. Film jde do kin jako příspěvek k výročí Sametové revoluce, na události a dramatickou dobu se ale dívá jinak, než by mohli diváci očekávat. Očima jednoho z vězňů z prostředí věznice pro nejtěžší případy v Leopoldově, jehož příběh se uzavře během divoké vzpoury. Velkou roli v něm mají i postavy Anny Geislerové a Marka Vašuta.

Sametová revoluce v roce 1989 přinesla většině lidí svobodu, někomu ale přinesla i problémy, a někomu jinému zase příležitost a kariéru. Z bývalých prominentů se stávají vězni, z bývalých disidentů a vězňů se přes noc stávají politici a lidé s vlivem. Už za socialismu se začíná odvíjet příběh, který revoluce zrychlí a který vyvrcholí během krvavých událostí největší vězeňské vzpoury u nás.

Rozsáhlé amnestie prezidenta Václava Havla ze zimy 1990 se řady těžkých zločinců v leopoldovské věznici netýkaly. Ti se proto vzbouřili a na téměř dva týdny celou věznici obsadili. Oblast věznice se změnila na válečnou zónu a ukončit ji musela až policie a speciální jednotky s využitím vojenské techniky. Nesmlouvavý a tvrdý zásah část veřejnosti ocenila, jiná část poukazovala na jeho přílišnou brutalitu. „Je konec 80. let, doba nebývalých změn a jeden zloděj, ambiciózní manželská dvojice, mladá manipulátorka a vězněný disident se zapletou do událostí, které oproti označení revoluce jako sametové nebyly tak sametově hebké, čisté a nevinné,“ říká k Amnestii režisér Jonáš Karásek.

Film se z části natáčel přímo v autentickém prostředí Leopoldova, stejně jako ve věznici v Mladé Boleslavi, točilo se i v Praze v Národním divadle nebo v bytě Václava Havla. Výrazná část filmu vznikala na Slovensku. Tvůrci kladli velký důraz na ztvárnění doby konce komunismu. „Hodně se soustředíme na atmosféru a reálie konce 80. a začátku 90. let, na prostředí a oblečení stejně jako na populární hudbu z konce socialismu. Je to dnes v podstatě už historický film a chceme být maximálně přesní,“ přibližuje jeden z producentů Jiří Konečný ze společnosti Endorfilm, držitele letošního Českého lva za film Všechno bude. Amnestii doprovází do kin nová verze Krylovy Pasážové revolty. Se symfonickým orchestrem ji nazpíval David Koller, Richard Műller a Viki Olejárová.